Pod africkým nebem

 

Co říci na úvod? Dlouho jsem nad tím přemýšlel a nic rozumného mně nenapadlo. Tak tedy nebudu nic vymýšlet a půjdu rovnou na to. Nehledejte v článku nějaké africké dobrodružství, noci v divočině, to raději nečtěte dál. Pokud se chcete dozvědět nějaké informace o možnosti, jak strávit pěknou dovolenou v Tunisku, navíc s malými dětmi, tak čtěte dále, jste tu správně.

 

V létě 2005 jsme se rozhodli, že pojedeme po 8-mi letech konečně někam na dovolenou. Jenže doma máme dvě malé děti, 2 a 4 roky, takže to byla velmi těžká volba hned z několika důvodů. Jedna jsme z finančních důvodů chtěli jet na poslední chvíli, takže nejvhodnější termín připadal na září. Přemýšleli jsme nad Chorvatskem, Itálii a Bulharskem. Původně jsme chtěli jet autem, ale vzhledem k tomu, že děcka by nevydrželi tak dlouho v autě, připadalo maximálně do úvahy jet někam nahoru do Chorvatska nebo Itálie, ale to už jsem měl obavu o počasí v září. Tak jsme hledali Bulharsko, ale také to nebylo to pravé ořechové, bylo to celkem dost drahé, protože jediná možnost byla letecky. Jednou jsem na obědě zašel do cestovní kanceláře Exim Tours, kde jsem dostal tip na dovolenou v Tunisku, vě městě Nabeul [čti nábel], hotel Les Pyramides. Původně jsme to Tuniska vůbec nechtěli letět, protože jsme měli strach, hlavně z důvodu hygieny a možnost onemocnění u našich dětí. Na zájezd jsem měl jeden den rezervaci, kterou jsem druhý den zrušil. Po cca 3 hodinách se mi to ale rozleželo v hlavě a opět jsem zájezd rezervoval. Pak už to šlo rychle, složil jsem zálohu ve výší 100% a bylo hotovo. Původně jsme tam totiž nechtěli letět, protože odlet byl z Bratislavy přes Kartago Tours, dceřinou společnost Exim Toutru na Slovensku. Navíc jsem ještě chtěl hledat jiný zájezd, ale když jsem viděl, jak je vše na začátek září vyprodáno, tak už jsem neměl nervy shánět jiný zájezd a vzal tady tento. Termín byl od 9.9. do 20.9., tedy přesně týden na přípravu. Moc nakupování jsme neměli, hlavně nějaké instantní polévky, šišku salámu, oplatky, protože jsme měli jen polopenzi. Peníze jsme sebou měli Eura a americké dolary, kartu jsme neměli. V Tunisku se platí tuniskými dináry a ty jsou směnitelné jen v Tunisku. Peníze můžete měnit klidně na hotelu, protože kurz je určován státem, takže je všude stejný. V době naší dovolené byl cca 1 Euro = 1,6 dinárů a 1 Euro cca 29,60 Kč. Takže když to spočítám, tak 1 dinár byl cca 18,60 Kč. Peníze si vyměňujte po menších částech a vždy si vemte doklad o výměně. Protože výměna zpět není již možná, jediná možnost je vyměnit peníze zpět jen na letišti a to již za poplatek a maximálně do výše 30-ti procent původní částky. Také jsme s sebou měli mobil Twist (T-mobile), takže roaming je standardně zapnutý.

 

Cena z Tuniska do ČR jsou následující:

SMS – 20,40 Kč

Odchozí volání 79,- Kč/minutu

Příchozí volání 39,- Kč/minutu

 

V žádném případě nevolejte z hotelu, je to drahé. Nejlevnější je volat z veřejných automatů např. Taxiphone, ale to jsem nikdy nepotřeboval, takže ani netuším, kde se blízko hotelu nějaký nachází. Ale zpět k cestě.

 

Ve čtvrtek večer jsme měli vše zbaleno. V pátek v 10:00 hodin jsme vyrazili do Bratislavy. Odlet byl ve 13:50. Je to ze Zlína cca 183Km až na letiště, přes Uh. Brod, Hrozenkov, a po dálnici do Bratislavy. Z dálnice pak stačí sledovat ukazatele na letiště. Parkoviště na letišti stojí 35SK na hodinu. Dálniční známka se dá koupit i v ČR, já ji kupoval v Čedoku, stojí 125Kč na týden, nebo 250Kč na měsíc. Letiště v Bratislavě není nějak velké, je větší než Brno, ale podstatně menší, než Praha, takže se tam určitě neztratíte. Navíc si můžete půjčit vozík za na kufry (za 10Ks, takže je úplně v pohodě převezete, i když jich máte moc, jako my. Na letiště jsem dorazili asi ve 12:10 a to už k přepážce Kartago Tours stála pěkná fronta, byli jsme skoro poslední. Jak časem uvidíte, byli jste totiž všude stále poslední :o). Dostali jsem letenky, voucher a přání šťastné a příjemné dovolené. Tak jsem si stoupli do druhé fronty na odbavení, opět skoro poslední. Zde nebyl žádný problém. Letěli jsme tam i zpět letadlem Boenig 737-300 společnosti Slovenské aerolinie na letiště v Tunisu (je to lepší, než do Monastiru, protože je to pak blíže do Nabeulu) který má sedadla 3 a 3, seděli jsem 3 a přes uličku 1. Kufry měli celkem 75 kg, takže jsme se vešli do limitu (20kg na osobu, letěli jsem čtyři), příruční zavazadlo do letadla nikdo nekontroloval, což bylo štěstí, protože tam mají takovou přihrádku a do ní by se mělo toho zavazadlo vejít. Naše by se asi nevešlo, byl to trošku nafouknutý batoh ;o). Po odbavení jsem dostali palubní lístky a mohli jsme jít o patro výše na pasovou kontrolu. Sem vás ještě může kdokoliv doprovodit, ale dál už ne. Jakmile projdete pasovou kontrolou, můžete si zde koupit nějaké jídlo a nápoje. Je zde pěkný výhled na letiště. V cca 13:40 nás nahnali k jednomu východu, kde jsme strávili asi půl hodiny (celkem nudné čekání, nešlo si kde sednout a bylo tam hrozné vedro). Chvilku po 14-té hodině nás konečně pustili do letadla. Seděli jsme v přední části a nastupovali mezi posledními. Děcka zatím cestu snášeli bez problémů, akorát cestou do Bratislavy je to nebavilo, protože musely sedět v sedačce.. Tady měl spoustu nových věcí, hlavně letadla na letišti, takže byli v pohodě. Start proběhl bez problémů asi ve 14:10. V letadle jsme dostali bagetu se salámem, nealko pití (limonády kafe, čaj). Letěli jsme do Tunisu a celková doba letu je cca 2 hodiny a 10 minut. V letadle také budete vyplňovat pobytový lístek, který po přistání ukážete na letišti. Přistání také proběhlo ok. Po vystoupení z letadla vás pěkně praští vedro a vlhký vzduch, my jsme měli při přistání 33°C. Nevezli nás pak žádným autobusem, ale vystoupili jsme přímo do tunelu a přešli do letištní haly. Nyní následovala policejní kontrola, kde vám kontrolují a do počítače zapisují údaje podle lístku. Půlku lístku vám pak dají a zkuste jej neztratit, protože jej budete potřebovat při odletu a prokazujete se s ním také v Tunisku místo pasu. Pokud je ztratíte nic se nezoufejte, před odletem si vyplníte nový. Po kontrole jsme si na pásu našli naše kufry, opět zde najdete vozíky, takže v pohodě můžete vše odvézt až k autobusu. V hale nás ještě u vchodu směroval člověk s cedulkou k přepážce Kartago Tours, kde nám bylo sděleno číslo autobusu a dostali jsem vzor vyplnění dalšího pobytového lísteku, prakticky totožný s tím s letadla, ale tento se vyplňuje a odevzdává v hotelu. Také si zde vzali část voucheru. Našli jsme náš autobus číslo 39, autobusové parkoviště je vpravo, když se vyjde z letiště, cca 150 metrů. Nacpali jsme kufry do autobusu, z jedná strany klienti hotelu Pyramides, z druhé Kheops a dalších asi dvou hotelů. Vyjeli jsme asi v 16:10, cesta autobusem trvá asi 70 minut, utíká rychle, jede se z Tunisu do Nabeulu velkou část po dálnici. Autobus byl klimatizovaný, prostě v pohodě. Jela s nám také česky mluvící delegátka paní Helena a cestou nám říkala, kdy bude schůzka na hotelu a na co si dát v Tunisku pozor. Kolem 17:20 jsme dojeli do Nabeulu, autobus zastavil úplně přímo před hotelem. Vytáhli jsme si kufry a autobus odjel i s delegátkou do dalších hotelů v Hammametu.

 

Na recepci v hotelu jsme vyplnili pobytovou kartičku. Zde si také vzali druhou část voucheru, a dali nám klíče od pokoje (měli jsem 144), kartičku do restaurace na rezervaci stolu (takový růžový dvojlist), a takovou bílou kartičku, kde nám později zatrhávali, jestli už jsme byli na jídle. Také jsme dostali na recepci občerstvení v podobě malé skleničky nějaké šťávy, kterou jsem i pře varování nepít zdejší vodu, okamžitě vypil, protože jsem byl příšerně spocený. Do pokojů se chodí vždy do patra, výtah tam není, takže mi nezbylo nic jiného, než vytahat kufry do druhého patra. V pokoji byly 4 postele a malá koupelna. Byla zde i TV a klimatizace, ale netušil jsem, jak ji pustit. A zde nastala první komplikace, pokoj sice byl pro 4, ale neměl balón a v katalogu bylo psáno, že všechny pokoje mají buďto balkón nebo terasu. Takže jsem šel na recepci a chtěl nový pokoj s balkónem. Bylo mi řečeno, že není volný žádný pokoj pro 4 lidi s balkónem, že se mám přijít domluvit zítra  ve 12:00, že bude někdo odjíždět a mělo by být něco volného. S touto zprávou jsem se vrátil zpět do pokoje, ale při představě, zítra se zase někam stěhovat, jsme šli dolů tentokrát všichni. Opět stejná věta, není volno, možná zítra kolem 12:00… Také jsem se zmínil, v představě že už v tom pokoji zůstaneme, že nejde klimatizace. A bylo mi řečeno, že potřebuji dálkové ovládání. Na recepci mi jej půjčily, ale jako zálohu si vzali pas! Přišlo mi to celkem divné a druhý den mi delegátka říkala, že si mám pas vzít okamžitě zpět a dát zálohu 50TD, kterou mi při odjezdu vrátí zpět, což jsem druhý den učinil a vyměnil pas za peněžitou zálohu, ale to teď předbíhám. Vraťme se zpět k výměně pokoje. Jakmile ale zašustili pánové Washington s Lincolnem, tak pán na recepci zpozorněl a najednou se našel volný pokoj ;o). Nebyl v hotelu (prý tam s balkony vůbec nejsou a jsou všechny stejné), ale v bungalovech, které jsou součástí hotelu. Tak jsme neváhali, na recepci řekli, že si přestěhujeme věci a doneseme klíče od starého pokoje. Stálo nás to sice nějaké dolary, ale než čekat další den nebo dva, kdy ani nebyla jistota, jestli volný pokoj bude nebo ne, ale vyplatilo se to. Dostali jsme snad nejlépe situovaný bungalov číslo 1004, kde jsme to měli k bazénů tak 30 metrů a k moři 80 metrů, prostě na půl cesty. Bungalov měl již slibovanou terasu, i když jsme s ní viděli jen na chodník vedoucí k jinému bungalovu, ale v něm nikdo nebydlel, takže tam nikdo nechodil.

 

Hotel je vlastně složený z hlavní budovy, kde je vlevo recepce, vpravo směnárna a trezory (doporučuji pronajmout, malý stojí 2TD na den, ale vejdou se do něj tak maximálně doklady, rozměr dvířek je tak 7 x 25 cm, druhý je vetší, 30 x 25 cm a stojí 3 TD na den), restaurace, kavárna a v patře pak pokoje, rovně pak projdete přímo k bazénu. Uvnitř v hotelu je také krytý vyhřívaný bazén (spíš malý jak velký), který se ale otevírá až po sezóně a na něj jsme právě viděli z původního pokoje. Hotel je to do tvaru písmene V s široce rozevřenými rameny a mezi nimi, směrem k moři je venkovní bazén. Je v něm sladká voda. Bazén denně odkalovali a desinfikovali, takže je trochu cítit chlor. Voda v něm je po ránu celkem studená, protože po odkalování a čištění se dopouštěla voda čistá. Dno bazénu se svažuje od cca 80 cm po 240 cm a celý bazén je předělený bójkami na hlubší a mělkou část, kde se dá všude dosáhnout. Tvar se těžko popisuje, uvidíte jej na fotkách. Kolem bazénu jsou rozmístěny lehátka (prý jsou za poplatek, ale nikdo po nás za celou dobu nic nechtěl, možná to platí v hlavní sezóně), rostou tam fíkusy, palmy a celá plocha je z ze dvou stran obestavěna takovým plotem-neplotem (je prosklený). Z další části pak samotným hotelem a na poslední straně je malé pódium, kde probíhají večer různé akce a diskotéky. U bazénu je také pizzerie, kde se dají koupit hranolky za 1,5TD nebo pizza za 3,5 až 4,5TD. Když jdete dál, od hotelu, můžete vlevo jít k moři, to je tak 50 metrů. Vpravo se dostanete k bungalovům. Bungalovy jsou takové malé bludiště, které nemá absolutně žádný řád. Převažují jednopatrové buňky, jsou zde ale i 2 a 3 patrové stavby. Vše je pospojováno chodníky. Je jich zde opravdu dost, odhaduji několik desítek. Číslování začíná od 1000, naproti je pak číslo tuším kolem 1060. My měli 1004, tj. pátý v řadě a podle mě první, kde mohli bydlet 4 lidi. Místo jsme dostali opravdu asi nejlepší, jaké jsme mohli.

 

Bungalov byl jeden pokoj, v něm 4 postele, v rohu malá koupelna se sprchovým koutem (se závěsem, takže voda bývala po celé koupelně :))  a zadní části vchodem na terasu, kde byli 4 židle a kulatý stolek. Je zde také individuálně ovládaná klimatizace. Píšu to záměrně, protože v některých pokojích, jak jsem časem vypozoroval z rozhovorů ostatních je centrálně řízená klimatizace, ovládaná pro všechny stejně. Klimatizace v našem pokoji byla, řízená dálkovým ovládačem. Tak jsem vytáhl z kapsy dálkové ovládání a zkoušel ji pustit. Ale co čert nechtěl, klimatizace v bungalovu byla jiná, než v hotelu. Takže opět následovala již známá cesta na recepci, kde jsem jim řekl značku klimatizace a dálkač mi vyměnili. Když jsem se vrátil, klima šla konečně zapnout a překvapivě i fungovala ;o). Jelikož jsme přijeli večer, měli jsme také nárok na večeři. Bylo kolem 19:00, tak jsem vyrazili. Jídelna je v přízemí v hotelu. U vchodu nás člověk poslal za číšníkem, a ten nám podle růžové kartičky našel i příslušný stůl a kartička zůstala na tomto stole. Po celou dobu jsme tedy měli stejný stůl, jak na snídaně, tak na večeře. Jídlo je formou bufetu, kde si sami na talíř servírujete, na co máte chuť. Jídlo bylo slabší část dovolené, protože se neustále opakoval to samé, s minimálními obměnami. Na snídani, asi 3 druhy pečiva, nějaké sladké koláčky, máslo, vajíčka, jednou sýr, marmeláda, asi 3x salám (takový náš Junior, ale tmavší), čaj, káva, kakao, občas nějaká klobása. Na večeře bývaly různé saláty, rajčata, červená řepa, ryby, občas kuřecí maso, sekaná, a pak nějaké maso (každý den, různé variace), které dodnes nevíme, co to vlastně bylo. Ale pravděpodobně nějaké ovce nebo kozy. Přílohy pak brambory, rýže, těstoviny, rajská omáčka, zákusky, meloun. Jak říkám, jídlo není špatné na chuti, ale je stále stejné. Přežít zkrátka jde úplně v pohodě a pokud nejste nároční, tak nebudete mít problém.

 

Druhý den jsme měli schůzku s naší delegátkou, kde jsem pak přešli do sousedního hotelu Kheops, který je tak 2 minuty chůze od Hotelu Pyramides. Jde se přes zahradu, oba hotely jsou více méně jeden komplex. Ještě před odchodem do druhého hotelu se hlásily závady na pokojích a chybějící balkon byl celkem častý problém. Tak jsem říkal, ještě, že jsem jej vyměnil hned ten první den, protože je delegátka opět odkazovala na další den na 12 hodin, že třeba něco bude volné… Právě od ní jsem se dozvěděl, že v žádném případě nemám nechávat na recepci za dálkové ovládání pas. Takže i pro vás, běžně berou zálohu 50TD, kterou vám pak vrátí při odjezdu. Nebo ještě lepší je dát 50USD, protože když vám při odjezdu vrátí 50TD, těžko je někde utratíte. Já díky tomu v průběhu vyměnil tu zálohu z TD na dolary a dináry jsme pak v průběhu mohli utratit. Schůzka trvá tak 30 minut a dozvíte se, jak to chodí v Tunisku, kolik co zhruba stojí, kde co je a podobně. V hotelu pak visí na nástěnce Exim Touru všechny důležité informace, jako např. časy, kdy se delegátka zastavuje v hotelu. V určitém čase ji pak najdete dole u recepce, vedle schodů, kde jsou křesla a stolky. Ješte se vrátím k hotelu Kheops. Na pohled je vidět, že je to vyšší úroveň, má tak 4*, kdežto Pyramides ma jen 3*. V Kheopsu je větší zahrada, i bazén. Ale v Pyramides díky tomu, že komplex není tak velký působí vše útulněji a uzavřeněji. U Kheopsu je bazén dále od hotelu, na pláž je to také dále. Pyramides má bazén na „dvoře“ a k moři je to podstatně blíže. Oba hotely mají jednoho majitele a bazény můžete využívat oba dva. V sezónu to asi bude nutnost, protože bazén u Pyramides je dost malý a bývá tam prý hodně narváno. Když jsme tu byli my, lidí bylo tak akorát, ke konci spíš málo.

 

Když letíte do Tuniska, předpokládám, že se budete koupat i v moři. K moři to je opravdu kousíček, hotel leží prakticky na pláži. Jsou zde slunečníky, opět jsme za ně neplatili nic, ale v sezónu se podle mne za ně platí. Na pláži je jemný písek, který budete mít časem úplně všude. Co je problém, zvláště když máte malé děti, je ten, že přístup do vody na pláži u Pyramides je samý kámen, skoro vůbec po tom nejde chodit. A druhým problémem jsou vlny, které byly, pokud foukal vítr od moře, neustále. Pokud fouká od pláže k moři, je pak klidné jako rybník. Teď si říkáte, je to v háji, děti se nevykoupou. Řešení je celkem jednoduché, a jsou hned dvě. Když vyjdete na pláž, jděte směrem vlevo (tak 50m) až na konec řady slunečníků, zde se dá vody vlézt celkem v pohodě. To už poznáte při pohledu na hladinu, kde jsou tmavé místa, jsou kameny a chaluhy, kde jsou světle modré místa je písek. Druhá, podstatně lepší možnost je jít směrem doprava, až k dalším slunečníkům. Je to tak 10 minut chůze. Myslím si, že tato pláž patří k hotelu Kheops a přístup do vody je zde výborný, je tu samý písek. Zde se za slunečníky opravdu platí, nás stál 1TD na celý den, takže v pohodě. I pláž je zde podstatně čistější, než u Pyramides. Pokud těch 10 minut chůze obětujete, rozhodně se lépe vykoupete.

Když nebudete chtít jít k moři, nebo spíš děti (náš případ, protože se celkem báli vln), tak u bazénu se vyřádí. Do mělké části jsou schody, jakže mohou spokojeně chodit tam i zpět. Jenom pozor, dlažba kolem bazénu (ta světlá, až za těmi druhými odtokovými kanály), pokud je mokrá, VELMI klouže. U bazénu vás také budou bavit animátoři (vodní pólo, vodní aerobik nebo aerobik u bazénu) a neustále bude hrát hudba, od rána, až do cca 22 hodin do večera. Takže pokud vám to vadí, tak sem nejezděte, viděl jsem takového morouse, co se mu to nelíbilo. Za pár dnů si na hudbu zvyknete a vůbec vám to nepřijde. V bungalovu, pokud zavřete dveře, tak ji skoro neslyšíte.

 

Málem jsem zapomněl napsat o možnosti nakupování potravin. V hotelu nekupujte nic, je to tam vše podstatně dražší než v obchodě venku. Hotel se nachází na hlavní třídě, která končí prakticky u moře, kde jsou také nějaké restaurace, i když jen pár. Když od hotelu vyjdete vlevo a půjdete cca 300 metrů, tak dojdete k vysokému bílému baráku, kde je v přízemí supermarket Monoprix. Nejvíc mi to připomínalo Delvitu, je to celkem maličké, ale koupíte tam úplně vše. U vchodu dáte tašku do úschovy, kde dostanete číslo a jak nakoupíte a zaplatíte, tak vám ji na základě čísla dají zpět. Nejvíce asi budete kupovat vodu a pití, pokud máte polopenzi, tak asi i nějaká pečivo, sýry apod. Nyní vám uvedu pár cen, vše je v milimech (1 tisícina dináru):

 

Voda (značka Crytaline, Marewa)            290

Bageta (tak 80 cm)                              200

Malý kulatý chleba                            190

Coca-Cola 1,5L                                995

Fanta 1L                                           995

Coca-Cola 0,5                                              580 (tady si nejsem úplně jistý)

Oplatky kolem                          1TD

Mléko 0,5L v PET láhvi                 480

 

Jak sami vidíte, základní potraviny jsou na stejné úrovni, jako u nás. Takže nešilte s jídlem při balení, většinu si můžete koupit tady. Když půjdete nakupovat, vezměte si nějakou neprůhlednou tašku nebo batoh, protože se do hotelu nesmí nosit potraviny koupené někde jinde. Zmrzlinu koupíte buďto přímo u supermarketu (na té samé straně), nebo naproti, ale tam vám to neporučuji, protože je podstatně dražší, než u toho obchodu. Pro zajímavost, balená zmrzlina v kornoutu přišla u obchodu na 600 milimů, ale naproti (o 20 dál) na 1TD.

 

            Když vyjdete před hotel, neustále tam projíždějí a parkují koňské povozy, kde se můžete za 25TD projet. Budou vás neustále lákat, pokřikovat, když půjdete po ulici. A tu plnou cenou jim nikdy nedávejte, dá se smlouvat i ta. My jsme jeli za 13TD, protože to bylo poslední den, takže jsem více ani neměli. Alespoň jsme pěkně utratili poslední peníze a nemuseli je měnit na letišti a děti měli zážitek. Celkem ale obdivuji ty kočí, jezdit mezi těmi auty, to dá celkem fušku.

 

            Další věcí v Tunisku jsou trhy, ty rozhodně musíte navštívit a něco si koupit a při tom hóóódně smlouvat. Když vyjdete z hotelu, dejte se doleva, jako do obchodu, až dojde na celkem rušnou křižovatku dvou ulic a pokračujte stále rovně a asi po 100 metrech uvidíte po pravé straně ulice velkou bránu. Jakmile vejdete, ocitnete se na ulici plně krámků a krámečků, pokřikování, smlouvání, zkrátka tržiště. Připravte se, že je tam neuvěřitelná tlačenice. Ale jde to při troše dobré vůle projet i s kočárkem. Jakmile se u něčeho zastavíte, hned vás budou tahat dovnitř a ptát se odkud jste. Když jim řeknete „čeko“ nebo „ček“, tak vás pozdraví „Ahoj, jak se mas“, nebo „Dobry den“. Pak vám řeknou, že uvedené ceny jsou pro německé kapitalisty a že pro vás mají lepší. A teď začnete smlouvat, je to fakt maso a hrozně mně to bavilo. Oni vám řeknou cenu, a vy jim řekne tu vaši. Vůbec se nebojte začít na desetině ceny, např. u něčeho je cena 90TD, pro vás to bude „special prajs“ 60TD. No a vy mu řeknete, že dáte 6TD. Spadne mu úsměv a bude chtít „serious prajs“. Vy budete trvat na 6TD, on sleví na 35TD a začne vám pomalu tu věc balit. Trvejte na svém, maximálně přihoďte 2TD. Buďte neústupní, co nepořídíte u jednoho, povede se vám u dalšího. Pokud vás ale vyhodí, že to je pro něj nepřípustné, nezoufejte, mě vyhodily asi 3x, tak jsem u dalšího trochu zvýšil cenu (asi jsem fakt chtěl dát fakt moc málo) a už to šlo. Připravte se, že budete banditi, kapitalisti. Ale nebojte, to je prostě místní kolorit. Rekord je cena z původních 25TD na 3TD. Vždy si řekněte, kolik byste za tu věc dali u nás a začněte na ceně nižší, ať máte manévrovací prostor. Neříkejte v žádném případě vaši maximální cenu a nikdy neukazujte, kolik máte v peněžence. Někde jsem četl, že nevrací peníze, že je lepší dávat přesně nasmlouvanou. Nikdy se mi nestalo, že by mi nevrátily, vždy vrátili úplně přesně, do posledního milimu. Pokud bude nepříjemný prodavač, jděte raději dál, protože se s ním těžko smlouvá. A raději smlouvejte s mladými prodavači, je to větší sranda.

 

            Právě jsem vyčerpal všechny možnosti, které jsou dělat, když jste na dovolené s malými dětmi. Žádný výlet totiž nejde dost dobře s nimi absolvovat a veškerý denní průběh dne se přizpůsobuje jim. U delegátky je možno zakoupit výlety, nejdražší je dvou denní výlet na Saharu. Ale jelikož tam strávíte téměř 1100km s autobuse (jede se na jih do Kartága), tak by to pro děcka byla jen otrava a i já bych si velmi rozmýšlel, jestli jet nebo ne, protože člověk stráví většinu času v autobuse. U bazénu také obcházel člověk a nabízel výlet do Hammametu lodí, jeden člověk za 25TD, děti zdarma. A věřím, že by i slevil. Ale prostě to nešlo.

 

            Teď ještě jedna věc ohledně jídla. Měli jsme obavy, aby děti nedostaly průjem. Naše obavy byly zbytečné, pokud dodržíte následující věci:

 

-         nepijte vůbec vodu z kohoutku (i na zuby používejte balenou)

-         nejezte ovoce, které nejde oloupat (banány a melouny jsou ok)

-         nedávejte si na večeři žádnou zeleninu a saláty (dětem po celou domu, vy to můžete pomalu časem zkusit)

-         nejezte kopečkovou zmrzlinu

 

Těchto pravidle jsme se drželi a nikomu se nic nestalo. Také delegátka nám říkala, že v Tunisku dostane průjem každý 10, kdežto v Egyptě každý 2.

 

            Pokud pojedete s dětmi, vůbec se o ně nemusíte bát. Tunisani jsou velmi pohodoví a milí lidé, neustále se usmívají a nikam nespěchají. Připravte se na to, že vašim dětem budou neustále mávat, hladit, dávat jim pusy, fotit se s nimi. Také nikdy netrestejte děti ani na ne nekřičte na veřejnosti, nemají to tam zřejmě rádi (vyzkoušeno na letišti, kdy se na nás paní dívala dost nevraživě)

 

            Ještě se zmíním o počasí. Pokud pojedete v září, na 99% si užijete jen kraťasů a trička. Teploty se pohybují když je slunečno přes 30°C, pokud je pod mrakem, je stále přes 25°C. V červenci a srpnu to jde až kolem 40°C. Počasí se dokáže velmi rychle měnit. Např. ráno je nebe bez mráčku, vrátíte se ze snídaně a přes mraky nevidíte slunce. To samé i naopak, obloha je jeden velký mrak, už si říkáte, svítit nebude a během 30-ti minut je kolem vás modré nebe. Z 12-ti dnů nám pršelo jen jeden den, to jsem alespoň strávili procházkami po okolí, ale stejně k večeru už zase svítilo sluníčko. Nebyl den, kdy bychom se nekoupali, i když je pod mrakem, je teplo a vlhko. Za pár dnů si na klima velmi rychle zvyknete, a musím řící, že je výborné. Navíc neustále fouká vítr, někdy až moc silný, takže teploty přes 30°C nebudete na pláži nebo u bazénu vůbec vnímat.

 

            Nyní už jen zbývá popis cesty domů. V den odjezdu se má pokoj vyklidit do 12:00 hodin. My jsme vraceli klice 12:50 a nikomu to nevadilo. Zároveň jsem si vzal věci z trezoru, vrátil dálkač od klimatizace, kde mi kupodivu vrátili mých 50USD ;o). Autobus přijel přesně na čas, nacpali jsme do něj kufry a jeli pro další lidi do dalších hotelů. Cesta trvala se zastávkami u tří hotelů cca 1 hodnu, 45 minut. Po příjezdu na letiště nám delegátka sdělila čísla přepážek, kde nás měli odbavit. Byly to přepážky 20 a 21, tak jsem si stoupli do řady k přepážce 20 a nemusím asi zdůrazňovat, že jsme byli skoro poslední. Asi 3 lidi před námi se jim kousl celý počítač, a ani po 10-ti minutovém přesvědčování nenajel. Tak celou naši řadu přesunuli k jiné přepážce. Tam už bylo vše ok, jen nám u této přepážky nechtěli vzít kočar, ten se musel zanést k přepážce 32, kde naštěstí nikdo nebyl a sloužila pro zavazadla s atypickými rozměry. Když jsem tam kočár dával, nevěřil jsem, že jej naloží do správného letadla ;o) Prostě jsem jej jen položil k nějaké velké tašce, co tam ležela na zemi a šli jsem na pasovou kontrolu.

 

            Pasová policejní kontrola – to je kapitola sama pro sebe… Šli jsme si stoupnout do fronty v cca 15:35, mohla mít tak 20 lidí. Letadlo mělo odlet v 17:00, nástup do letadla v 16:30. Jenže řada k přepážce, kde se kontrolovali pasy, byla taková zatočená a začala se vedle ní dělat další řada k jedné přepážce. Jelikož jsem tušil problémy, manželka si pro jistotu stoupla do jiné řady. Co se dělo pak, to bylo peklo. V mojí frontě se najednou ocitlo tolik lidí, tak jsem přešel za manželkou do druhé fronty. A to byla asi chyba. Protože u přepážky, kde jsme stáli, neustále padal systém a jeden člověk se dělal i kolem 10-ti minut. Bylo 16:30, kolem nás stály lidé, kterým letělo letadlo v 16:00, nikdo nechtěl nikoho pustit, protože každý spěchal, policajtům, co kontrolovali pasy, to bylo úplně jedno. Ve vedlejší řadě zatím zuřila hádka mezi lidmi, jen sem čekal, kdy se začnou mlátit. Když bylo 17:00 a my stále čekali ve frontě, tak přiběhla paní, a hledala lidi na let do Bratislavy. To už bylo jasné, že bez nás neodletí. Byla to šílená bezmocnost, to mi tedy věřte. Ale nemělo cenu se nervovat, protože dělat nešlo vůbec nic. Ale i přesto, že na nás čekalo celé letadlo, celník nás prostě nevzal dopředu a ještě si u té kontroly zpíval!!! Ale na konec jsme to vytoužené razítko do pasu dostali, ještě batoh pod rentgen a už jsme doslova utíkali přes celé letiště, k východu 50, kde na nás čekalo celé letadlo. Původní start měl být v 17:00 a odstartovali jsme v 17:20, takže žádné zpoždění, protože do Bratislavy jsem přiletěli včas, tj. 19:30. Ještě na letišti kontrola pasů (hádejte, kdo byl poslední ;)) a jít pro kufry. Kupodivu dorazil i kočár, který jsem předpokládal, že skočil někde v Casablance ;o) Pak už jen cesta autem domů, kam jsme dorazili asi v 22:45…

 

            Na závěr se sluší nějaké shrnutí. Byla to nádherná dovolená, i když počasí bylo tak na 70%, místo bylo výborné pro děti, všude blízko, v moři se koupat dalo, u bazénu nebyl problém. Když bych měl někomu doporučit místo, kam s dětmi na dovolenou, klidně mu tento hotel doporučím, raději než Itálii nebo Chorvatsko (které by letecky, s polopenzí, při délce 12dní vyšlo minimálně o 10.000 Kč více), je to prostě něco jiného, jak Evropa, i když evropský vliv je zde znát.

 

Chci tímto poděkovat i cestovní kanceláři Exim Tours, která nám tuto dovolenou zprostředkovala. A už teď přemýšlíme, kam to bude příště. Že by ostrov Svaté Markéty u jižní Ameriky? Bílé pláže s blankytným mořem a palmami ohnutými k moři? Nebo Mexiko?

Kdo ví…. ;o)


Zpět